Iné Kafe – Právo na šťastie

Jakub Kaska, 28.11.2011, 7:58

Byla to zářivá historie, kapela z garáže, jejíž cesta na vrchol byla dlážděna hity jako Ráno, Růžová zahrada nebo Spomienky na budúcnost. Desítky tisíc prodaných nosičů, spousta platinových a multiplatinových desek, slovenští Slavíci. To vše za sebou měli Iné Kafe a to vše nechali ve prospěch frontmana Vratka Rohoně, který se rozhodl dát přednost kariéře dopravního pilota. A tak to bylo do ohlášení „prvního posledního“ koncertu v Mlynské dolině v Bratislavě. Tato zpráva způsobila odpálení bomby v československé kotlině, na jejímž konci byla na naše poměry až neuvěřitelná mánie. Iné Kafe od odehrání koncertu vydali „Best of…“, Live DVD z pravděpodobně největšího punkrockového koncertu domácí kapely na našem území, turné, jež narůstalo spolu s dalšími vyprodanými kluby. Proto nikoho nemůže překvapit, že dalším krokem bylo nové studiové album. Můžete si myslet o Iné Kafe cokoli, stejně jako o jejím frontmanovi a hlavní tváři i srdci kapely Vratkovi, ale jedno se musí nechat, za tím obrovským comebackem a megalomanskými projekty je pořád kapela, která píše skvělou hudbu. A nové album je toho důkazem.

To nejdůležitější na začátek – Iné Kafe to dokázali, přes mnohé pochybnosti nad prvními ukázkami desky (Petra po rokoch patří mezi nejslabší písně na albu.) natočili album, které těžko bude hledat konkurenci, hlavně po zvukové stránce. Jak bylo předesíláno, Iné Kafe si dali na zvuku opravdu záležet. Je to žolík, který se kapele hodí hlavně na začátku alba, kdy se slušně řečeno nepovedený start, hlavně po textové stránce, schován za skvělý zvuk vytvořený pomocí Matěje Turcera (From our hands) a Marka Rakovického (Lavagance). Hutný zvuk Vás posadí do židle a nepustí až do posledních tónů desky. A je to dobře, protože by byla škoda, po rozjezdu odsoudit celé album.

Po rozporuplném začátku a coveru Keď sa všetci zjednotíme začíná kolotoč skvělých písní, z níž každá by mohla být singlem a potenciálním rádiovým hitem. Vrcholy alba Figúrka, 90% a Špinavé objatie by si jistě zasloužily místo na bestofce, jen kdyby vyšla až po tomto albu. Je až neuvěřitelné s jakou lehkostí i po tolika letech Rohoň skládá hity – ať jde o temnou atmosféru nebo pozitivní nálady, vždy je z písní cítit silné sebevědomí. A stále to funguje skvěle a ve všech náladových polohách alba nepůsobí Iné Kafe tuctově nebo trapně. Je možné, že se pousmějete nad různými klišé, zvlášť pokud jde o vztahy, ale stále si Iné Kafe drží nějakou laťku, pod kterou neklesnou.

Přestože se najde několik míst, které tahají za uši, jde o malé karamboly v jinak skvělé jízdě. Zjednodušeně řečeno, po slabém začátku a přes pár technických chyb zajeli Iné Kafe nejlepší čas. Je pouze na ostatních závodnících aby se jim vyrovnali. Prospělo by to celé naší malé scéně.

Iné Kafe jsou fenomén, jsem si jistý, že to byli právě oni, kteří pomohli mnoha kapelám v celém Československu. Selfish, Horská chata a mnoho dalších našlo spousty svých fandů právě na společných koncertech s bratislavskou kapelou. Oblíbení kafáči byli vždy minimálně o krok před ostatníma a nejinak je tomu na „Právo na šťastie“. Není tak chytré jako „Bez udania dôvodu“ ani energické jako „Je tu niekto“. A možná je to nejhorší album Iné Kafe, ale pořád o krok před ostatními. Další potvrzení toho, že jim první místo náleží oprávněně.

Iné Kafe – Právo na šťastie

Hodnocení: 8/10

Datum vydání: 14.11.2011
Vydavatel: Universal

Tracklist

1. Čo ak nie?
2. Právo na štastie
3. Karanténa citov
4. Veľkou Palicou IV
5. Figúrka
6. Špinavé objatie
7. Končím
8. Ani Minútu
9. Paralyzovaný
10. Koridor do raja
11. 90%
12. Petra po rokoch
13. Keď sa všetko (k)rúti

Související články
Komentáře
  1. 28. 11. 2011, 18:09

    Ale keď sme sa o tom bavili po icq, tak si tú dosku hodnotil trochu inak :-D Akokoľvek mám IK rád, mňa nový album sklamal. Hudobne to je v rámci žánru fajné, našliapané, ale jaksi neviem pochopiť, ako sa môžu na jednej nahrávke stretnúť tak klišovité, naivné a patetické texty, aké jakživ Kafáci za celú svoju históriu nemali zároveň spolu s pre Vraťa typickým textárskym nadhľadom, priamosťou a bezprostrednosťou, ktorá sa vždy odrážala v inteligentne napísaných textoch. Aj na tejto doske sa ich pár nájde – vid. pesničky Figúrka či Paralyzovaný, ale prečo len zopár? O polke CDčka mám pocit, že je o tom istom. Jasné, nebudem nikomu rýpať do textov, každý nech si píše ako cíti. Mne toto ale fakt nič nedáva, prekvapuje ma tá zmena a viem, že nie som sám, kto si to všimol.