Co poslouchá… Štěpán z Clou

Clou mají nového basáka, Štěpána. A právě jeho jsme se zeptali, jaká hudba jej oslovila v poslední době nejvíce:

Greg Graffin – Cold as a Clay
Druhé sólové album frontmana legendárních Bad Religion mě dostalo na první poslech. Zkuiste dát dohromady hlas Grega Graffina, texty, nad kterými stojí za to se zamyslet, nádherné melodie a americké folk-country dostanete zhruba obrázek, jak tohle album zní.
Někdo může namítnout, že „tohle přece už není punk-rock!“ ale já říkám, že je, a mnohem větší, než se může na první poslech zdát…

Coheed and Cambria – Dear Apollo I’m Burning Star Vol. IV
Tahle parta už je na poslech trochu těžší, ale mě to strašně baví. Upřímně se přiznám, že mám slabost pro kapely, které dávají svým písničkám dlouhý názvy. Dear Apollo je ukázkou vynikajícího muzikantského umění, které ale není „metalovou onanii“ nad vlastnim hudebním nástrojem. Zkrátka bych to shrnul slovy svého kamaráda, když jsem mu Dear Apollo pustil poprvé: „ je to divný, ale určitě to chci“.

From Autumn To Ashes – The Fiction We Live
Tohle je moje srdcovka. „The fiction we live“ jsem kdysi objevil, když jsem prohlížel internet a okamžitě jsem se do toho alba zamiloval. Našel jsem tam přesně to co jsem hledal, pořádně nařvanej zpěv (Ben Perri by se podle mne neztratil v žádný HC kapele) a melodický refrény, o který se stará bubeník. Tohle album má prostě nápad a vážně stojí za poslech. Speciálně pro romantické duše doporučuju písničku The Autumn´s Monologue…

The Starting Line – Say It Like You Mean It
V době, kdy tohle album vyšlo, byli Starting Line parta mladých kluků kolem 20 let, ale už tady bylo poznat, že je čeká velká budoucnost. Hodně kvalitní pop punk s chytlavými melodiemi a texty o holkách a každodenních těžkostech člověka, který se právě přehoupnul přes 18. Není to žádná převratně originální záležitost, ale mně to vůbec nevadí, je znát, že TSL to dělají s nadšením a radostí a ne z vypočítavosti, nebo neschopnosti vymyslet jinou melodii…

The Bouncing Souls – Hopeless Romantic
Co k tomu mám říct :) Kdo mě zná, tak ví svoje. Pro ty, kdo mě neznají: moje nejoblíbenější album vůbec. Tříakordové jednoduché písničky plné upřímnosti a životních zkušeností. Na téhle desce věřím úplně každému tónu a každému slovu… Doporučuju podívat se na DVD „Do you remember?,“ které vyšlo k příležitosti 15 let existence BS, a pak si Hopeless Romantic pustit znovu… budete ho vnímat úplně jinak.