Co poslouchá… Jeff Gretz z From Autumn To Ashes

Po menší odmlce na začátku roku se na naše stránky opět vrací rubrika Co poslouchá. Tentokrát se nám podařilo zajistit vskutku atraktivní úlovek. Jaká hudební tvorba je mu po chuti, nám prozradil bubeník Jeff Gretz z americké hard-core/screamo party From Autumn To Ashes, která se již brzy představí v našem hlavním městě:

Dillinger Escape Plan – Ire Works
Nové album je vynikající. Jejich typicky šílené riffy jsou ještě šílenější, ty stravitelné pasáže jsou ještě stravitelnější a elektronické dopňky jsou velmi nápadité. Mylím, že s tímhle albem se kapela konečně „našla“. Doufám, že jsou spokojení i fanoušci..

Black Flag – My War
První strana alba zní jako srážka dvou rychlíků. Druhá strana jako srážka dvou nákladních vlaků. Když tohle album vyšlo, hodně punkerů pěkně vytočilo, a vytáčí je dodnes. Stále jsem nepřišel na to, jestli je Greg Ginn nejlepší nebo nejhorší kytarista všech dob. ڞasná deska.

Converge – No Heroes
Jsem jeden z těch (i když je nás asi menšina), kteří mají novější věci po „Jane Doe“ raději. Líbí se mi hlavně to, že zvuk je čím dál tím větší „kanál“. A to kapele podle mne velice sedí.

Jesus Lizard – Goat
Nejlepší rytmická sekce konce 80. / počátku 90. let. A nejlepší kytarista. A vlastně i nejlepší frontman. Viděl jsem je asi sedmkrát, a pokaždé byli lepší než předtím. No a tohle album nejlépe vystihuje to, co jsem měl možnost vidět naživo.

The Melvins – A Senile Animal
Dva bubeníci, tři zpěváci. Dekadentní, brutální… a geniální. Ukazují všem hlasitým a tvrdým kapelám, že čas pro tuhle muziku je nezvratně zpátky.

Crass – Penis Envy
Tahle deska zatřásla každým, kdo byl zapojen do anarcho-punkového hnutí a málokdo se s ní stoprocentně vyrovnal. Mikrofon najednou dostaly do rukou ženy, a výsledkem byla nahrávka, která v mužích vyvolává výčitky z toho, že jsou muži. Což byl přesně účel. Myšlenky a la Riot Grrrl, ale bez pitomých sloganů…