Motion City Soundtrack: Nová deska letos prostě vyjde, na způsobu nezáleží

V nedávnem rozhovoru s frontmanem Američanů Motion City Soundtrack Justinem Pierrem, kteří se na poli melodického popu zamíchaného s elektronikou proslavili vydáním takových desek jako je například poslední „My Dinosaur Life“ (15. příčka v US Billboard hitparádě) nebo „Even If It Kills Me“ (kritikou uznané, fanoušky již tak moc ne), vyplynulo na povrch nespočet zajímavých faktů o chystané desce, která má být v pořadí historie kapely již albem pátým.

Pierre na úvod upřesnil situaci, ve které se teď „Soundtrackové“ nacházejí: „Máme celou náruč skladeb, které posíláme různým labelům. Pokud všechna jednání ztroskotají, vydáme si desku prostě sami. Nebo doplatíme mixáž, mastering a seženeme si někoho na distribuci. Anebo se spřáhnout s jedním labelem na delší dobu,“ vykládá zaujatě Pierre. Díkybohu, že metod jak vyrobit hudební materiál, je dnes tolik.

Jak se na desku váže koncept, aktuální stav smýšlení textaře Pierra? „Jednoznačná reflexe, celoživotní zkušenosti vytříbené mým věkem. Začínám o věcech přemýšlet vážněji než předtím. Poznáte klasické prvky ‚mého‘ humoru, ale jsou na ústupu. Idea: každý tady nebude věčně a co vlastně člověk vzhledem k tomu v životě dělá. Nic netrvá donekonečna, to je asi stěžejní myšlenka alba. Měl jsem pár posledních měsíců spoustu času jen přemýšlet a pohrávat si s vlastními nápady. My všichni v kapele jsme si mysleli, že minulé album („My Dinosaur Life“, pozn. red.) směřuje k něčemu novému, ale tahle deska bude směřovat ještě mnohem dál.“

Z názvů a významů skladeb létají prozatím jen neurčité náznaky. Tak třeba song, který má být o úmrtí Pierrovy babičky před dvěma lety. „V jednom momentě jsem si uvědomil, že tohle je jedna z mých posledních šancí babičku vůbec vidět. Takže jsem se ‚vykašlal‘ na práci s kapelou a jel jsem ji navštívit. Nebyla už schopná se pohybovat ani mluvit. To byl ten nejzvláštnější pocit – ocitnout se v takové ‚skořápce‘ s někým, koho jste celý život znali a měli ho rádi. Z toho vznikla skladba Happy Anniversary, je psána z pohledu někoho, kdo umírá,“ ukončuje výpravnou procházku po novinkách k chystanému materiálu Pierre.