Poprvé… Dylana Howarda z Unwritten Law
Bubeníka kalifornských matadorů Unwritten Law Dylana Howarda jsme vyzpovídali tento týden a zjistili jsme, jak kdysi dávno začínal.
Můj první… hudební nástroj
První nástroj, který zdobil mou osobu, byl saxofon. Nepamatuju si, jak nebo spíše proč jsem si vybral právě saxofon, ale dva roky jsem se od něho nemohl odtrhnout. Myslím, že to bylo v páté a šesté třídě. Když se podívám zpátky, musím říct, že to byl dobrý hudební nástroj hlavně z toho pohledu, že jsem se na něm naučil vnímat melodii a rytmus. Časem jsem ale začal hraní na něj nenávidět, stejně tak jako saxofon samotný. Vzpomínám si, jak jsem vždycky naschvál rozvýkal a zničil jazýček, abych mohl mámě říct, že je zničený a nemůžu na něj hrát.
Moje první… kapela
Vůbec první kapela ve které jsem kdy hrál se jmenovala The Snakes Of Christ. Spolu s mými bratry jsme hledali způsob, jak se zahřát ve studených iowských zimách. Jediné co nás napadlo, bylo hrát metal. Naprostej, brutální metal. Všechno co jsme měli, byly bubny, kytara, mikrofon, 2 opasky, francouzský klíč a chu dělat bordel. Fungujeme dodnes a každou zimu děláme na nových písních. Koneckonců se o tom můžete přesvědčit sami na našem myspace.
Moje první… studio
Do studia jsem se poprvé podíval s mými bratry, kdy jsme nahrávali materiál právě ještě jako skupina The Snakes Of Christ. Chtěli jsme dát našim věcem zvukovou podobu a zaslechli jsme, že přítel, našeho přítele přítele má ve svém domě studio. Takže jsme se s tím chlápkem spojili, chvíli jsme pokecali a ve finále se vydali k němu domu nahrávat. To by bylo všechno hrozně pěkný, ale když jsme přišli dovnitř, tak jsme zjistili, že on vlastně nemá žádné pořádné vybavení. Jediné co měl, byl starý ubohý počítač, jeden počítačový mikrofon (takže to nebyl ten klasický mikrofon) a obyčejný software, který el ruku v ruce s tím počítačem. Ten den jsme nahráli pět songů a netřeba říkat, že zpátky jsme se už nevrátili.
Můj první… koncert
Co se týče mého prvního rockového koncertu, tak ten jsem odehrál v mých dvanácti. V té době jsem il v Anglii, navštěvoval jsem školu ve městě Thorpe a hrál v jakési kapele s hrstkou mých přátel. Blíila se výroční talentová show a my si byli jisti, že tam uspějeme. Měli jsme dvě svoje originální písně. Ale jinak jsme povětšinou hráli cover songy, např. od Silverchair, Nirvany, Pearl Jam a dalších. To byla doba, kdy jsem ještě hrál na basu. Z toho rockování jsem byl tak vyavený, že jsem si ani neviml, že jsem si přilápl šňůru k base a odpojil jsem si ji. Kdykoliv se na kazetu se záznamem tohohle koncertu dívám, musím se hodně nahlas smát.