Ruiner a Pulling Teeth se valí na Sedmičku

Mnozí už začali ztrácet veškerou naději, avšak přišla kapela, která ukázala, že se hardcore i v roce 2008 dá hrát se stejnou agresivitou, poselstvím a energií, jako v polovině 90. let. Přišli Pulling Teeth, vrátili sílu a přinesli světlo, přestože i oni vidí tenhle svět jako zkurvený a špinavý místo, kde boj za své sebeurčení, trvá celý život. V podstatě zpívají o beznaději a touze zároveň a jejich hudba je přesně taková, jako jejich odkaz. Některé instrumentální momenty na jejich poslední geniální desce „Martyr Immortal“ (Deathwish Records) v sobě mají zvláštní atmosféru smíření, přestože většina skladeb je čistý masakr, který nepřestává fascinovat svou surovostí. Je nepochopitelné, jak někdo mohl vzít ty nejlepší momenty ze starých desek Integrity (včetně dokonalých sólíček, kterých není moc, ale jsou vždy v ten pravý čas) a Haymaker (potažmo jakékoliv jiné torontské party) a zahrát je s naprostou přesvědčivostí a vlastní energií tak, že od první vteřiny víte, že tihle chlápci to myslí smrtelně vážně. Obě zmíněné kapely patří svým osudem do kategorie prokletých a to z nich sálá jako oheň pekelný, který spaluje vše, co mu stojí v cestě, včetně duší těch, kteří ho zažehli. Pulling Teeth v sobě mají něco hodně podobného, jenom to mají víc pod kontrolou a mluví trochu srozumitelnějším jazykem, což je přibližuje např. k Blacklisted nebo Hope Conspiracy. To jsou ty pasáže, které znějí, jako když andělé apokalypsy pějí chorály a chystají se vyčistit Zemi.

Osud tomu chtěl, aby se v Praze Pulling Teeth setkali s Ruiner. Jejich poslední počin „Prepare to Be Let Down“ (Bridge 9 Records) je čistou esencí pozitivního odkazu, přefiltrovaného přes negativní emoce a je to nejenergičtější deska, která za poslední dobu vyšla. Nabušenost Ruiner je absolutní! Nedají vám prostě ani nejmenší šanci vydechnout. Co se týká energie, jsou na tom úplně stejně, jako Pulling Teeth, jen jsou rychlejší a ne tolik temní. Jsou ovšem stejně nasraní a to je kombinace, které se povede málokomu dosáhnout. Svou razancí mají hodně blízko např. First Step, Have Heart nebo Go it Alone, tedy nové vlně amerického straight edge hardcoru. Nebojí se jít rychle k podstatě věci a více pracují s přímočarou punkovou energií, která vám postupně vyráží zuby z huby. A navíc jsou totálně napěchováni emocemi, takže když Rob Sullivan řve a kapela pod ním staví klenbu a stupňuje napětí, je to tak působivé a opravdové, že máte husí kůži. Vztek, odhodlání, deziluze, touha a láska ke klasickému hc/punku, to jsou hlavní ingredience, napěchované do molotovova koktejlu jménem Ruiner, který až bude mrsknut na Sedmičce proti zdi, budou se dít věci.

Do třetice všeho dobrého – Counting the Days (jedoucí turné po boku Ruiner) tenhle večírek otevřou a těšit se můžou všichni, kdo mají rádi třeba Verse, Blacklisted nebo Killing the Dream. Jízda od začátku do konce s agresivním vokálem a těžkou atmosférou!

Pulling Teeth, Ruiner, Counting the Days – Praha, Klub 007 Strahov, 8. 9. 2008, 19:30