Angels & Airwaves – We Don’t Need To Whisper

Nejočekávanější deska letošního roku? Minimálně pro fanoušky hibernovaných Blink-182 zcela určitě. Ikdyž jsou Angels & Airwaves čtyři, jako by to byl pouze jeden – Tom DeLonge. Ten, který Blink založil. Ten, který Blink-182 rozvrátil…
Tentokrát jsme se rozhodli, po vzoru musicserver.cz, k makrorecenzi. Deska, o které bylo napsáno už velmi mnoho rozsáhlých litanií a ještě více o ní bylo řečeno, si tento multinázorový postup zaslouží.

Hanses – 5/10

Jediná věc, kterou jsem kdy shledal na rozpadu Blink-182 pozitivní, byla vidina hudebních projektů a kapel, ve kterých budou Mark, Tom a Travis působit. Nyní tu máme první z nich – Angels & Airwaves, kapelu s honosným jménem a hudbou, která chce změnit svět. A moje pocity? Zklamání, obrovské zklamání.

Album otevírá Valkyrie Missle, nejlepší song celé desky, ze kterého na nás taky jako z jediného dýchne ona slibovaná epičnost. Tajemné elektronické intro, následované zajímavou instrumentální pasáží, je pouhý úvod do této šesti a půl minutové písně. Ve slokách a refrénu zaujme hlavně Tomův nezaměnitelný vokál a velmi vyvedené outro udělá důstojnou tečku za vydařenou skladbou. Druhá Distraction ještě jakž takž drží krok s kvalitou úvodního songu hlavně díky zpěvnému refrénu a skvěle se hodícímu dupání a tleskání. Zbytek desky však nemůžu popsat jinak než výrazem nuda. Skladby postrádají výraznější melodie, jsou příliš dlouhé a nezáživné. Po instrumentální stránce také žádný zázrak, stále stejné efekty, opakující se kytarové vyhrávky a elektronické doprovody, jednoduché basové linky a občas monotónní bicí na mě opravdu moc pozitivně nepůsobí. Texty obsahují jakousi vznešenou myšlenku znovuzrození, kterou nejspíš plně chápe jen Tom sám. Ze začátku zaujmou, po čase ale zjistíte, že se na celé desce neustále řeší jedno a to samé téma. I přesto ale patří k té lepší složce alba. A přesně podle této heslovité šablony je vystavěna téměř celá deska, vyjma několika opravdu vydařených momentů, kterých ale zase není tolik, aby to mohlo celkový dojem z desky nějak dramaticky zvrátit k lepšímu. Jako absolutně nejhorší track bych označil The War, kupodivu mezi fanoušky velmi oblíbenou. Asi za to může laciný, avšak poměrně tvrdě znějící riff, na který plno lidí slyší. Při poslechu vyloženě podprůměrného refrénu mi však blýsklo hlavou – složil tohle vůbec DeLonge?

AvA je v kariéře Toma DeLonga nepochybně krok zpět. Oproti zvláštnímu a temnému projektu Box Car Racer tato hudba zaostává značně, na srovnání s pestrým a nápaditým posledním albem Blink-182 raději ani nemyslím.

Floček – 6/10

Když slyším tuhle desku, snažím se v ní pokaždé najít něco, co jsem při předchozím poslechu nezpozoroval, ale pokaždé moje snaha skončí na otázkách: „Kde je ta nadčasovost a geniálnost slibované hudby?“ Vždy marně tápám. Sedmdesát minut poslechu natlačených do 10 tracků? Další věc, zdá se, u DeLonga zatím nereálná. Samozřejmě, z jednotlivých písní lze vycítit to, kvůli čemu nahrávka vznikla. Ale posluchačům, jako jsem já, kteří se zajímají nejdříve jak deska zní a až potom si zjišují o čem to vlastně všechno je, může být docela jedno, co má zrovna frontman na srdci. Ventilace pocitů prostřednictvím hudby je moc pěkná věc, ale myslím, že by neměla přesáhnout určitou pomyslnou hranici.

Aby tyhle řádky nebyly jen o špatných věcech. Hudbu Angels & Airwaves není problém pustit si do jakékoliv situace. Ke špatné náladě dobře poslouží A Little’s Enough, Start The Machine. Naopak optimisticky naladí Valkyrie Missile nebo The Adventure. Album celkově působí, bohužel, velice jednoduše, ale nenáročnost u skladeb jako It Hurts výborně sedí a nenásilné vybrnkávačky se rychle zažijí. Naopak texty patří k těm náročnějším a ikdyž jsou vesměs smutného rázu, samotná hudba k nim zní příjemně. Kladné body musím přidat taky za hojné užívání nejrůznějších efektů a elektroniky, díky kterým působí deska hezky barevně.

Jedno z nejočekávanějších alb letošního roku je tady. Milovaný Tom sice moc rád opěvuje svá díla, u jeho posledního počinu (nepočítám-li tento) se jeho slova dokonce potvrdila, ovšem tuhle desku, možná až příliš, zveličoval, a proto je „We Don’t Need To Whisper“ v mých očích i uších prostě zklamání.

Vašek Janeček – 6/10

„We Don’t Need To Whisper“ na mě nepůsobí jako album skupiny Angels & Airwaves, ale jako album Toma DeLonga, který v něm řeší svoje pocity. Směr, kterým se bude celé album ubírat, byl naznačen už písničkou Not Now na poslední desce Blink-182. A všechny písničky pokračují ve stejném trendu. Bohužel až na jednu písničku jsou si opravdu všechny podobné a po relativně brzké době to co se vám zdálo inovativní začne zdát nudné.

Velká spousta použitých samplů a všudypřítomný pocit naděje a lepší budoucnosti jsou pro mě nejtypičtější vlastností alba. A proto se nejde divit, že nejlepší písní je podle mě The War, která se jako jediná odlišuje od ostatních. Angels & Airwaves i když potenciál určitě má, mi zatím připomínají rozjíždějící vlak. Až ten se rozjede, nebude k zastavení.

Petr Janoch – 7/10

Ztráta těch nejbližších kamarádů, všeho, co za posledních 13 let vybudoval zakladatel a bezvýhradný vůdce kapely, jediný autor všeho, i producent desky Tom DeLonge – to je hlavní a v podstatě jediný motiv debutové desky „We Don’t Need To Whisper“ i písniček samotných. Naopak texty jsou barvité a rozhodně mají co nabídnout. Deset písniček, zhruba padesát minut hudby, to je slušná porce, ale přesto mám stále pocit, že deska je krátká. Proč? Inu, když prakticky každý song dvě minuty začíná, tak si můžete hned čtvrt hodiny z desky škrtnout. A to je už hodně znát. Zkrátka všechno to cinkání, zvonění, brnkání na začátku písniček není až tak důležité…

Nejlepší písničky rámují desku – přes první výbušnou Valkyrie Missile až po poslední dvě – baladu s největší energií za poslední dobu Good day a za celou desku svým obsahem vypovídající Start The Machine. Naopak nejslabší na desce je její střední pasáž, ve které v tom horším smyslu ční naprosto bezkrevná The Gift s nudným nicneříkajícím refrénem, která předchází velice průměrné The War nabízející sice výbušné, ale jinak nezajímavé kytary. Nicméně i díky tomu, že deska je zakončena tím lepším, působí poměrně kompaktně.

„We Don’t Need To Whisper“ je celkově nadprůměrná deska, nabízí mnoho zajímavých momentů i chytlavých melodií, přesto všechno to není nic světoborného. A pokud jste se nechali nalákat na DeLongovy řeči (a nejste jeho fanatickými obdivovateli), pak jí budete zklamáni. Angels & Airwaves sice mají jakýsi potenciál, ale jestli má být kapela úspěšná, musí si najít i jiné téma, než jen rozpad Blink-182.

Angels & Airwaves – We Don’t Need To Whisper

Label: Universal/Interscope
Vyšlo: 22. 05. 2006

Tracklist:

1. Valkyrie Missile
2. Distraction
3. Do It for Me Now
4. The Adventure
5. A Little’s Enough
6. The War
7. The Gift
8. It Hurts
9. Good Day
10. Start the Machine