„Dřív jsme se budili s rampouchy na obočí,“ vzpomíná Dan z Four Year Strong
Před několika týdny se Prahou prohnala vichřice s názvem Eastpak Antidote Tour, v rámci níž se představili i stále populárnější Four Year Strong. Jejich pop-punk s hard-coreovým nádechem si získává jedno posluchačovo srdce za druhým, a tak jsme nemohli odolat možnosti vyzpovídat zpěváka a kytaristu Dana O’Connora.
Na Eastpak Antidote Tour měli být původně The Fall of Troy, které jste nahradili. Jak se to celé událo?
Tuím, že byli na turné a z nějakého důvodu, nevím proč, jim to nevyšlo, tak jsme přišli na řadu my. Anti-Flag s náma chtěli jet turné už nějakou dobu a Dallase a několik kluků z Alexis jsme potkali předtím na Taste of Chaos ve Státech, takže nám nabídli, jestli nechceme jet.
Nechali jste si dlouho na rozmylenou nebo jste okamžitě souhlasili?
To zase ne. Nechali jsme si trochu času na rozmylenou, protože jsme měli nahrávat naši desku a nevěděli jsme, jestli na to máme dost času. Nakonec jsme však souhlasili a dokončili album před naším příjezdem.
Na vaší nové desce už chybí pouze dodělat nějaký mix a mastering, takže co od ní můžeme očekávat?
Myslím, že je úžasná! Jednoznačně to jsou Four Year Strong, nesnažili jsme se měnit náš zvuk, ale chtěli jsme se vyvíjet, vnést trochu dospělosti do té hudby, a prostě napsat lepší skladby. Popové věci tu pořád jsou, tvrdí stejně tak. Písně na nové desce jsou mnohém lépe napsané než ty z předchozího alba. Některé věci budou trochu tvrdí, některé zase pomalejí, popovějí. Když jsme začali nahrávat, neřekli jsme, že to chceme udělat tak nebo tak. Řekli jsme si, že prostě napíšeme pár dobrých songů, a tak jsme to udělali.
Jak vlastně skládáte?
Allan, náš druhý kytarista, a já obvykle složíme riff nebo nějakou kytarovou část, pohrajeme si s tím a pak to doneseme zbytku kapely. Následně každý dělá na něčem, když je všechna hudba hotová, napíšeme texty. Když je pak hotový text, vrátíme se a přepracujeme hudbu k textům. Je to zdlouhavý proces.
Momentálně se nacházíte ve společnosti poměrně známých kapel. Kdy podle tebe nastal ten hlavní zlom ve vaší kariéře, když jste z lokální party změnili v profláknutou skupinu?
Tak to nevím. Velký bylo, když jsme se poprvé upsali Decaydence Records. Vyla nám deska, ale pouhé oznámení, že jsme u Decaydence Records, posunulo kapelu mnohem dál, daleko víc lidí se o nás dozvědělo, hlavně ve Velké Británii. Vdycky jsme poslouchali, že lidi v Evropě nás chtějí vidět, takže jsme chtěli vyrazit na kontinentální Evropu. Tohle je popravdě naše poprvé tady. Už jsme v Evropě byli, ale jakmile jsme dorazili do Velké Británie, říkali jsme si, že musíme udělat i zbytek Evropy. Bude to úžasné
Na Apríla jste oznámili, že už nebudete dělat vlastní hudbu, ale vrhnete se na cover songy. Dostalo se vám hodně rozladěných, zmatených nebo opravdu zvláštních reakcí od fanoušků?
Ne, někteří to pochopili. Oznámili jsme to na Apríla, takže to měl být jenom vtip, ale někteří lidi si mysleli, že to byla pravda, což je zábavný. Takoví prostě jsme. Už jsme mluvili o tom, jak by bylo vtipný napsat opravdu špatný song, který by zněl opravdu zle a říct, že je to naše nová skladba. Rádi si s lidma hrajeme. Tak trochu se nám líbí, když se na nás natvou, protože je to jen taková forma zábavy.
Takže můžeme očekávat něco podobných v budoucnu?
Spíše ne, nemáme nic v plánu, ale jsme hodně spontánní. Řekneme si, že by bylo vtipný, kdybysme udělali tohle, pojďme na to, takže to prostě uděláme.
Docela vám to jde, protože i u nás jeden redaktor skočil na vá apríl. Přezpívali jste song Dumpweed z dílny Blink-182, jaké to je předělávat skladbu takové výjimečné kapely?
Dělali jsme to už před dlouhou dobou, byla to opravdová zábava. Když se nás zeptali, jestli to uděláme, řekli jsme, že jedině pokud budeme moct Dumpweed. Vdycky jsme si říkali, že by nás bavilo udělat tenhle song. Když jsme ho předělávali, tak ještě nebyli znova spolu. Jake, náš bubeník, má hodně rád Travise Barkera, a bicí už uměl. Máme k tomu zábavnou historku. Když nás o to požádali a my se jich zeptali, kdy ten song potřebují, tak odpověděli že zítra. Oznámili jsme jim, že to pro nás bude celkem těžký nahrát skladbu během jediného dne. Takže a to prý zkusíme. Zali ke kamarádovi domů a prostě to za den nahráli. Řekli jsme Jakeovi, a tam jde, zahraje bicí, trochu je pozmění. Nikdy jsme to spolu nehráli. Bylo to vlastně hodně jednoduché. Důvodem, proč to vyšlo tak fajn, je, že jsme o tom nepřemýšleli.
Blink-182 jsou teď doma a ve světě pořád proudí diskuse, jestli to je dobře nebo špatně, co ty myslíš?
Dobrá nebo špatná věc
Myslím, že je to fajn. Ta kapela je obrovskou inspirací pro spoustu lidí, mnozí tu skupinu milují. Je fajn, že spolu hrají koncerty, mají vydávat novou desku. Jen slyšet, jak bude nové album znít. Totálně to podporuju. Z toho co vím, jestli mezi nimi byla nějaká zla krev, vyřešili si to a zase hrají. Je hromada kapel, které skončili, protože už spolu nevycházeli dobře a přeju si, ké by si to vyřešili. Určitě na tom vydělají spoustu peněz, ale to je dobře pro ně. Pořád si to zaslouží.
V online shopu na vašich webových stránkách si můou fanoušci koupit skateboardy. Znamená to, že pro ně máte nějakou slabost?
Pár kluků od nás z kapely dřív jezdilo na skateboardu. Vím, že Allan a Jake jezdili, já jsme se tomu trochu věnoval a samozřejmě Josh, který je hodně na BMX. Když jsme vyrůstali, některé místní kapely vyráběly skateboardy a my si vždycky mysleli, jak je to fajn. Každý má normální zboí jako trička. Vdycky jsme fandili skupinám, které dělaly divné věci. Měli jsme kupu rozličných malých nápadů, zábavných věcí. Je to fajn, protože se tím stávají daleko víc sběratelskými kousky. Jakmile je vaše kapela na určitý úrovni, můžete dělat tyhle zajímavý věci, který milujeme. Se skateboardy je to vcelku jednoduchý, protože je tu společnost, která je vyrábí Hooligan Skateboards. Dělají pro pár kapel ve Státech. Potkali jsme je na Warped Tour a mluvili o produkci skateboardů. Fanoušci jsou z toho docela nadšení.
Zkouel někdo z vás třeba skateové závody?
Já ne! Nemyslím, že by kdokoliv v naší skupině byl kdy zkušeným skateboarďákem. Josh je pravděpodobně nejlepší v čemkoliv na BMX a podobných věcech.
Četl jsem, že si BMX bere i na turné, bral si ho i do Evropy?
No, nemohl si ho vzít do letadla. Stálo bylo to hodně peněz. Kdykoliv hrajeme ve Státech, má ho vždycky v přívěsu. Skoro každý den, když vyloíme, si vezme kolo a jede se projet po městě. Nebral si ho s sebou, ale přál si, aby mohl. Dneska se tu procházel a přemýšlel, kde by šlo jezdit.
Potkaly vás nějaké trable na turné?
Ne, vůbec ne. Každý se tu k nám chová skvěle. Jediný větší problém, co jsme měli od našeho příjezdu, je, že se nám včera rozbil autobus. Nemohli jsme se dostat do Berlína.
Alexisonfire měli mít taky nějaké problémy s autobusem
Jasně, jejich autobus se rozbil snad třikrát nebo čtyřikrát. Je to jakoby turné bylo prokleté, nevím, co to je.
Do budoucna máte naplánovaný Soundwave festival v Austrálii, ale co evroptí fanoušci. Přemýlíte o nějakém evropském festivalu nebo snad dokonce o něčem v České republice?
Straně rádi bysme hráli na nějakém evropském festivalu. Snaili jsme se na pár dostat minulý rok, ale nevyšlo to. Snad se tento rok na několik dostaneme. Vím, že náš booking agent tady už začal pracovat, aby nás tam dostal.
Léto je obvykle plné koncertování po festivalech, takže jak vypadá vaše plánování na tohle období? Čekáte, jaké nabídky přijdou nebo si rovnou řeknete, že chcete hrát třeba na Rock am Ring a děláte všechno pro to, aby to vyšlo?
Je to tak trochu od obojího. Pokud je tu něco, kde chceme opravdu hrát, řekneme našemu agentovi, aby po tom el. Pak se přijde s tím, že tam nás nedostal, ale tihle dva udělali nabídku. Tak nějak to funguje. Pokud nám někdo udělá nabídku, pokud si můžeme dovolit cestu, tak do toho jednoznačně jdeme. Bez ustání koncertujeme, nikdy si nebereme přestávky. Pořád jsme na cestách na turné. Budeme hrát, kdekoliv můžeme. Když někdo bude chtít, a zahrajeme, tak zahrajeme.
Nevzniká už někdy ponorková nálada, když jsem takhle pořád spolu?
Každý v téhle kapele spolu vychází dostatečně dobře, jsme schopni spolu navzájem fungovat na turné. Především když jsme na turné v dodávce, tak jsme si všichni opravdu blízko. Vichni v kapele jsme nejlepší přátelé.
Slyel jsem, že jste spávali v dodávce v teplotách pod bodem mrazu
Jo, bývávalo do začátku tohoto roku. Nikdy jsme si nebrali na turné hotely, spali v dodávce a to ji máme docela malou s přívěsem. Na turné míváme sedm lidí. Čtyři spávali v dodávce a ti tři v přívěsu na všem tom vybavení. Když jsme byli ve Wisconsinu nebo Michiganu uprostřed zimy, bylo snad minus 17 nebo 18 stupňů, stávalo se nám, že jsme se vzbudili s rampouchy na obočí. Už to takhle dál nemůžeme dělat nebo někdo umře ve spánku.
Teď k vaším vousům, které si snad nikdy neholíte, protože je skoro nemožné najít fotku, kde byste je neměli
Ve skutečnosti jsem úplně neholil snad od roku 2004. Líbí se mi, jak vypadají, a udržují mě v teple. S vousy se cítím pohodlněji. Mám pocit, že tam něco je. Zdá se, že se to všem líbí.
Není to někdy problém na pódiu, když hrajete?
Není to zase tak zlý. Hodně se v nich drží voda, takže všechen můj pot v nich zůstává, tak je můu dímat, když dohrajeme, protože je v nich tolik vody. Vlastně zničím hodně mikrofonů, protože pot zůstává ve vousech a pak se dostává do mikrofonu. To je trochu problém.
To je však spíš záležitost pořadatelů
Přesně, není to moje věc.
Co bys chtěl vzkázat fanouškům?
Díky všem, co nás poslouchají a kdokoliv nás ještě nikdy neslyšel, mrkněte na nás, přijďte na koncert. Hrdě se hlásíme k tomu, že jsme živá kapela, takže pokud se vám líbíme, přijďte se podívat na vystoupení.
V nejblií době pro vás chystáme rozhovory s dalšímy kapelami, které se představily na Eastpak Antidote Tour – Alexisonfire a Anti-Flag.