Film Panic! at the Disco dává zapomenout na jejich minulost

Panic! at the Disco v úterý oficiálně představili nové album „Vices & Virtues“, jejich první materiál po třech letech a vůbec první desku, na které se nepodíleli odchozí kytarista Ryan Ross a baskytarista Jon Walker. Samozřejmě tohle všechno už ale asi víte.

Co fanoušci možná ale neví, je zpráva, která se schovává za jejich krátkým filmem The Overture (Předehra), který představili na začátku měsíce. Snímek začíná rozhovorem frontmana Brandona Urieho se dvěmi stíny, které představují právě odchozí polovinu kapely. „Budete mi chybět kluci…vypadá to, že budeme muset rozdělit naše cesty,“ říká Urie doslova a společně se svým druhým parákem, bubeníkem Spencerem Smithem, vyráží na cestu do neznáma, na které začíná postupně sbírat pro kapelu tolik typické fantazy postavy. V jednu chvíli však všichni společně narazí na slepou uličku a policejní zátarasu, kde ústřední dvojici posbírané fiktivní postavy opět opouští a kterou se rozhodnou překonat pouze Urie se Smithem. Celý tento příběh jakoby reprezentoval cestu Panic! at the Disco, jejich dvě alba a následné odpoutání se od minulosti, která skončila právě odchodem dvou hudebníků.

Částečně je to pravda, ale jak Urie, tak bubeník Smith, vidí v The Overture něco trochu jiného – vidí v něm všechny ty překážky, které museli překonat, aby se dostali tam, kde jsou teď.

„Myslím, že slovo, který ten film vystihuje je vytrvalost. Je to učení toho, jak za sebou nechat těžký břímě a pokračovat dopředu k tomu, co opravdu chcete. Musíte mít tu vášeň, ale vytrvalost,“ řekl Urie MTV. „V tom filmu sbíráme lidi, ale nejsme si úplně jistí, kam jdeme, co se bude dít a jak ta cesta bude vypadat, ale to není ta pointa. Nikdy nevíte, jak to nakonec skončí a pro nás bylo důležitý tuhle zprávu dostat ven, protože jsme se všechno tohle v minulosti naučili.“

I když Urie i Smith o totožnosti dvou stínů na začátku filmu mlčí, je více méně jasné, že jde o Rosse a Walkera, ale zároveň také reprezentují v podstatě všechno, co Panic! at the Disco museli od roku 2005, kdy vlétli na scénu s debutem „A Fever You Can’t Sweat Out“, snášet – konkrétně rozpory s vydavatelstvím, drby a také téměř rozpad kapely. Tyto postavy tedy reprezentují všechno, od čeho se v roce 2008 odpoutali.

„Ty postavy jsou spíše taková metafora na to, co si myslíme o minulosti. Je to důkaz toho, že jsme se naučili, jak na to zapomenout, a jak stále prosazovat nápady, který jsme chtěli použít na novou desku ‚Vices & Virtues‘,“ uzavírá Urie.