Jimmy Eat World – Futures

Redakce, 3.5.2005, 19:11

Tuhle čtyřčlennou partičku z Arizony myslím netřeba příliš představovat. Může za to především jejich předcházející a velmi úspěšné album Bleed American (2001), které bylo vystavěno na perfektních punkrockových peckách a velmi emotivních klidných skladbách. Album ve mě však tehdy zanechalo spíš smíšené pocity, nicméně na novinku jsem se (hlavně díky Sweetness) cekem těšil…

Po prvním poslechu desky jsem měl zrovna tak smíšené pocity, jako po Bleed American, jenže jsem jej naštěstí nezahodil, ale pustil znova. A to jsem musel udělat hned několikrát. Hned ale bylo patrné, že Jimmy Eat World (JEW) se svého stylu z předchozí desky nevzdali. Ten by se dal souhně označit jako rock, ale z tohoto označení se toho moc nedozvíme. Snad největší důraz je kladen na emotivní projev, o který se velkou měrou stará vcelku příjemný hlas Jima Edkinse a velmi příjemné melodie. Dále se v hudbě JEW jěště projevuje pop a punkrock, což dohromady vytváří velmi zajímavý styl a poměrně velké možnosti. Struktury songů nejsou nijak složité a velkolepé, ale vzhledem k tomu, že většina jejich posluchačů je spíše punkrockového zaměření, se dají hodnotit nadprůměrně. Celkové aranžmá skladeb je zpracováno opravdu do detailu, je vidět, že JEW se už v hudbě přece jenom pár let pohybují, o čemž svědčí taktéž instrumentální výkony kapely. Zvuku dominují kytary (Tom Linton a Jim Edkins), basa (Rick Burch) se moc neprojevuje, většinou jenom zvýrazňuje rytmus, moc výrazné nečekejte ani bicí (Zach Lind). Celkově zní ale kapela opravdu dobře.

A teď k samotným skladbám. Kdybych měl vybrat nejsilnější moment alba, bude to nejspíš celá první půlka. Deska začíná stejnojmenným songem Futures, celkem našlápnutou peckou s klidnějším refrénem. V následující Just Tonight zase JEW dokazují, že se do toho umí pořádně opřít. Moje nejoblíbenější je třetí Work, nasazená jako 2. singl. Krásná melodie kytary, do toho opět velmi procítěné vokály a trochu ostřejší refrén. Následují Kill a The World You Love, opět skvělé skladby, které zase vynikají skvělými emotivní vokály a silnými melodiemi. Z následujících řádků by se možná mohlo zdát, že se JEW velmi opakují, ale naštěstí to není pravda. Mají docela vyvinutý smysl pro melodii a nápady jim určitě nezchází. První singl Pain je jedna z těch ostřejších, vévodí jí tvrdé kytary a celá působí trochu naštvaně a agresivně…

Druhá půlka už bohužel tak dobrá není. Navzdory předešlému tvrzení o skvělých nápadech to tady začíná tak trochu vypadat, že jim částečně došly. Při pomalejších Drugs or Me a Polaris se mi chce většinou spát, nemají totiž moc výrazné melodie a jsou vpodstatě o ničem. Z tohoto stavu mě pak ale rázně probere nejtvrdší skladba na desce, Nothingwrong. Bohužel kromě tvrdosti zase moc nepobrala, ikdyž úplně špatná není. Zlepšení přichází až v závěru desky, hlavně díky písni Night Drive se svou velmi chytlavou melodií přímo dýchající atmosférou noci. Závěrečná 23 je vcelku dobrá, důraz je tu kladen kromě zpěvu i na instrumentální části, kterými je zpěv prokládán.

Celkově je deska velmi dobrá. JEW ukázali, že umí. Skládají chytlavé melodie, umí pěkně zpívat, instrumentální projev kapely je také výborný. K tomu si přidejte zajimavou směsici hudebních stylů a nemůže vám vyjít nic jiného, než kvalitní deska. Škoda jen slabších momentů druhé poloviny, ale je nutno podotknout, že celkový dojem z desky to nijak výrazněji nekazí. Sečteno a podtrženo, Futures je jedna z mála desek, ke kterým se budu rád a často vracet…

Jimmy Eat World – Futures

Hodnocení: 8/10

Vyšlo v ČR : 18.10.2004
Label: Universal Music

Tracklist

1. Futures
2. Just Tonight
3. Work
4. Kill
5. The World You Love
6. Pain
7. Drugs Or Me
8. Polaris
9. Nothingwrong
10. Night Drive
11. 23
12. Shame (Bonus track)
13. When I Want (Bouns track)

Související články
Komentáře