„Každý sa orientuje na trendový metal,“ mrzí Good Reason

Bratislavští Good Reason za sebou mají zajímavé turné po státech Balkánu, a tak samozřejmě jistá porce otázek směřovala právě k této události. Ostatní dotazy na kapelu, která se k rozhovoru sešla v plné sestavě, už se však týkaly její minulosti, nejaktuálnějších plánů a třeba i přístupu dnešní mládeže k hudbě.

Na scéně se pohybujete už od roku 2002, trochu víc se o vás však mluví až teprve od nedávné doby, přitom jste už dříve vydali například split EP s hong kongskou kapelou King ly Chee… Čím si to vysvětlujete?
Majo: Prvé roky nášho pôsobenia na scéne boli charakterizované prevažne chlastaním, flákaním sa a pokúšaním sa hra covery od NOFX a snahou udržat sa v undergrounde. Ale trochu sa mýliš… Na rôznych vtedajších punkových fórach sa divo diskutovalo o tom, že sme sprosté neopankové deti, ktoré sa hrajú na punkrockerov.

Andrej: Áno a ide aj o to, že nemáme talent, a až teraz sme sa naučili ako tak drža nástroje, tempo a moč. A možno aj viac koncertov sme začali hra.

Peo: Ja som nepostrehol, že sa o nás hovorí.

Pokud vím, tak se trochu věnujete i pořádání koncertů nebo vydávání desek, takže si o tom asi můžete udělat komplexnejší představu. Zpozorovali jste, jestli se nějak od vašich začátků změnila scéna, ve které se pohybujete?
Andrej: Spolu s Blinkerom (ex-Selfish, ex-Plus Minus) som pred 5 rokmi založil label Broken Board Records a začali sme robi nejaké veci, z ktorých však dodnes zotrval iba klubový fest Punk In Public, ktorého 6. ročník sa uskutoční 19.12. v Randali. Inak to s tým vydávaním celkom padlo po vydaní spomínaného split. Pre malý label je v dnešnej dobe bezduchého sahovania mp3 ekonomická samovražda vydáva CD… Čo sa týka žudí a scény, vzniklo veža nových kapiel, ktoré už s punk-rockom nemajú nič spoločné, každý sa orientuje na trendový metal apod. To sa odráža aj na návštevnosti koncertov. Veď určite vieš, kožko žudí bolo na This Is A Standoff v Prahe…

Tomino: Ja by som povedal, že dos žudí a kapiel sa aj znova vracia k starému punku, ktorý produkuje Zóna A, Slobodná Európa.

Takže sdílíte v současnosti poměrně častý názor, kdy spousta fanoušku i interpretů žehrá, že hudební prostředí kolem punk-rocku a spříznených stylu upadá?
Andrej: Skôr by som povedal, že sa to prostredie zužuje, neupadá. Potenciál tu je, len je nevyužitý a je zle spracovaný.

Peo: Podža mňa tu chýba viac dobrých klubov, alternatívnych médií a výchovnovzdelávacích krúžkov.

Majo: Tým potenciálom by som vysvetlil asi to, že aj keď vznikne mladá kapela, ktorá chce hra punk-rock, nemá dostatok vzorov a „tahúňov“. Zovšadial je atakovaná tým, čo je „in“, a to platí aj pre potenciálnych fanúšikov punk-rocku – nemajú kapelu, čo ich osloví, nemajú miesto, kde by si tú kapelu pozreli naživo – tak ich osloví niečo iné.

Andrej: Teraz hovoríme o domácej pôde, vo svete je to samozrejme úplne inak. No nech ma teraz teenageri aj zabijú, pravda je taká, že mladý človek, bohužial, v dnešnej dobe nepremýšža vlastnou hlavou, premýšža zaňho sociálne prostredie, v ktorom vyrastá.

Takže třeba kapely jako Horská Chata, From Our Hands nebo Fading Tomorrow považujete za konkurenty, kteří se od puvodního punk-rocku vzdálili a čerpají vám fanoušky, nebo je stále berete, že jsou s vámi na stejné lodi?
Andrej: Horská chata a FOH sú kamoši, máme spoločnú minulos, začínali sme s nimi (napr. Mao aj Miro z FOH hrali v začiatkoch v Good Reason). Je pravda, že hudobne sa odklonili od prvotného štýlu, ktorý chceli hra, ale nemyslím si, že by boli konkurenciou. Nie je to tak, že by nám kradli alebo čerpali fanúšikov. Skôr sa prispôsobili trendu, čo je, samozrejme, ich vec, ktorú my zrovna neuznávame, ale darí sa im a to je fajn. Sme na jednej rockovej lodi, rozdiel je v tom, že oni hrajú na palube a my v podpalubí.

Majo: A raz za čas sa stretneme na prove na spoločnom koncerte.

Peo: Väcšinou sú žudia na palube, keď je pekne, ale keď zaprší, prídu sa uchýli do podpalubia. Vysvetli si to ako chceš.

EP s King Ly Chee už se lehce zmiňovalo. Když se na něj však podíváte z dnešního pohledu, mělo pro vás nějaký opravdu zásadní význam? Viděl jsem totiž, že je třeba ke stažení na některých zahraničních pirátských serverech (stejně tak ostatně i vaše nové věci), což u tuzemských kapel nebývá zvykem, i když zpívají anglicky…
Andrej: Význam určite malo, bola to štúdiová skúsenos, bolo súčasou spolupráce s King Ly Chee, ktorí už vtedy boli takmer 10 rokov fungujúcou kapelou a turné s nimi bola super škola po všetkých stránkach a takisto to bola skúsenos pre mňa a Blinkera, čoby first-time vydavatežov.

Peo: A dozvedeli sme sa, že bez spojky na aute sa nepohneš ďalej a odahovka v Prahe je drahá.

Andrej: Zaujalo nás to s tými servermi. To sme naozaj jedna z mála tuzemských kapiel, ktorej výplody sa predávajú za pár kopejok spolu s Madonnou?

Neprodává se, ale stahuje zdarma v mp3. Přestože se tedy jedná o servery specializované na punk-rock/hard-core, tak kromě vás a Plus Minus tam na českou/slovenskou desku člověk asi nenarazí…
Andrej: Zadarmo? To je ešte lepšie! Videl som aj servery, kde sa naše mp3 predávajú. Bude to asi naším tour po Rusku, tým Rusom je to jedno, buchnú na net všetko. A my potom na pivo musíme žobra od starých mám. Kam to speje…

V České republice se mi zdá, že nemíváte moc koncertů a zatím jste tu asi neprorazili tak jak doma na Slovensku, čím to? Přitom některé slovenské kapely tu jsou poměrně oblíbené…
Andrej: My sme neprerazili ešte ani na Slovensku, ale v rámci najbližšieho eurotour chystáme asi 4 koncerty v CZ.

Tomino: V CZ sú zlé cesty, dddddálnice, tažko nám je tam prís, to bude tým.

Majo: Dúfame, že sa to zmení, pokud je pifko, vegánskej řízek a fazole, zahrajem kdekoliv.

Nedávno jste odjeli turné po Balkáně, jak ji hodnotíte?
Andrej: Bolo bombovo! Turné bolo super, nikto nám nerozbil auto, nič nám nikto neukradol napriek značným snahám a grécki homosexuáli vôbec Peovi neoblízali rameno. źudia boli skvelí, totálne nás prekvapili aj krajiny ako Rumunsko a Macedónsko – lepšie kluby než u nás, návštevnos, zvuk…. Boli sme nadšení.

Majo: Ako správni turisti sme toho veža precestovali, videli, zažili. Bola to asi najažšia tour, 6000 km za 10 dní, ale spoznali sme sa s mnohými fajn žuďmi a nadobudli zas o trocha viac skúseností

Jaká je vubec situace v těchto státech po hudební stránce? Fanoušci, kapely, tak nějak celkově…
Andrej: Zase musím kyda na domovinu, ale je to úplne iné (lepšie). Neviem, či to bolo iba tým, že sme boli zahraničná kapela (atrakcia zďaleka), ale žudia boli absolútne skvelí, zapájali sa do show, pristupovali na „našu hru“. Fandovia hard-core, metalu, punk-rocku, všetci sa spoločne s nami bavili, strejdedži nám kúpili pifko a úplne v pohode s nami pokecali. Čo sa týka kapiel, technické zabezpečenie majú vežmi slabé, o to viac však drtia a keby mali možnosti ako nejaká západná kapela, počulo by o nich veža žudí.

Balkánské země jsou známy pro spoustu nástrah, které tam na cizince čekají, měli jste vy sami nějaký závažnejší problém nebo konflikt?
Andrej: Bulharskí piráti, tureckí promotéri, grécki homosexuáli a macedónski horkokrvní albánski cigáni, srbskí colníci a sarajevskí promotéri – vyber si. V Bulharsku nám bolo povedané, aby sme nejazdili v noci po diažnici do Istanbulu, lebo tam striehnu indivíduá oblečené ako policajti, odstavia a, dajú pištož ku hlave a nemáš auto v lepšom prípade. Lenže ako to vyšlo, tak to vyšlo, švác ho o jednej ráno na diažnicu smer Istanbul. Chceli nás odstavi, ale vravím Peovi: „Dupni na to, keď to sú policajti, začnú nás naháňa.“ Nikto nás naháňa nezačal. Ešte nás cestou dobehlo nejaké auto plné divných ksichtov a začali nám gestikulova niečo v zmysle, aby sme odstavili auto, ale nejak sme ich odignorovali.

Peo: Ja o svojom zážitku z gréckej pumpy odmietam hovori.

Majo: Ale mohol si si zarobi 100 Eur.

Na konci prázdnin chcete v tour pokračovat, tentokrát směrem na západ, co byste k tomu turné řekli? S kým, kdy, kde, jak?
Andrej: Je to druhá čas letného turné a chystáme sa naň spolu s kapelou Mystery Of 19th October. Bude zahŕňa krajiny Slovensko, Česko, Taliansko, Francúzsko, Španielsko, Nemecko, Rakúsko, Holandsko a Belgicko a bude trva takmer mesiac.

Láká vás i Amerika, jenže spousta lidí si pomyslí, že to je jako nošení dříví do lesa, když do USA jede hrát neznámá tuzemská kapela, na jejíž úrovni hraje spousta tamních kapel…
Majo: Pre Američanov to tak zrejme nie je. Každý rok vznikajú nové a nové kapely, vydávajú sa nové dosky a trh to všetko pojme. Jedna kapela navyše to nemôže naruši, nehovoriac o tom, že zrovna útok na americký trh nechystáme.

Andrej: Ak sa nám podarí tam dosta, budeme proste ďalšia zahraničná kapela hrajúca pre 20 – 80 žudí v malom klubíku na požičanom aparáte a budeme ďalší zasraní turisti fotiaci sa pred Bielym domom. A vieš čo? We don´t fucking care. Počul som veža fakt zlých amerických kapiel, čo sa nasrali do Európy.

Už máte vymyšlené, jak by tour měla vypadat a jak ji budete domlouvat?
Andrej: Pôjdeme na to asi starým osvedčeným spôsobom cez menšie agentúry a s kontaktami priamo na domáce kapely, nechceme skoči na nejaké pokútne agentúry ako naposledy, keď nám niekto dva mesiace niečo sžuboval, a potom si zapýtal tesne pred tour 1000 USD, lebo inak nepokračuje…

Majo: Ako správni traperi, chceme prejs naprieč celou Amerikou.

Máte z balkánského turné nějaké dokumenty, deníky či něco podobného a neplánujete to pro nadcházející evropskou, připadně potom americkou tour?
Majo: Plánujeme spísa všetky turné do podoby cestopisu, snáď ich bude pribúda. Radi by sme to celé potom hodili na net.

Letos vám vyšlo EP „The Simplicity of Condoning a Frump“, které by melo být předzvěstí nové desky. Máte k ní už nějaké bližší informace?
Majo: Viem, že Andrej začal s písaním materiálu už počas turné…

Andrej: Hej, mám 4 riadky z jedného textu a hudbu do 2 songov. Z EP tam znova nahráme Solid Green a náš unity song We Share The Same Hash Brownie and a Glass of Foul Wine. Druhý album by mal obsahova 14 trackov a pracovný názov znie „Guess What‘s Cookin´“ a je to tak zlý názov, že ho asi necháme.

Debutovou řadovou desku „Age of Reason“ jste vydávali u německého labelu Bret Hart Records. Jak jste se k tomu tenkrát dostali, jaká byla spolupráce? Proč už v ní nepokračujete na dalších deskách?
Andrej: Počas jedného turné sme hrali v Berlíne s kapelou Sunset Down z Kolína. Spevák a basák sú zakladatežmi Bret Hart a naša hudba ich oslovila natožko, že nám ponúkli spoluprácu. Tá však bola skôr na úrovni distribúcie a proma, čo tiež nie je na zahodenie, ale komunikácia s labelom bola náročná a dlho trvali aj zásielky CD a naopak peniaze za predané CD sa tiež k nám dostávali vežmi obtiažne. Tak sme sa rozhodli, že ďalšie veci si budeme rieši sami ako doteraz, DIY. Predaj všetkého priamo u kapely, cez e-mail, na koncertoch. Nebudeme to nikomu pcha pod nos. Kto nás chce podpori, ten nás podporí.

Jaké plány máte s vlastním vydavatelstvím Broken Board Records?
Andrej: Broken Board Records zmenilo názov na Broken Board Music a pole pôsobnosti na booking turné po Európe pre kapely + technické zabezpečenie a promo. Chceli by sme to rozbehnú spolu s gitaristami Lukášom a Petrom z Mystery of 19th October.

Tak a na závěr – myslíte, že už jste vyrostli z těch dětí, co si hrajou na punkáče? Co si myslíte, že z vás vyrostlo?
Tomino: Rúči mžáďenci.

Peo: Pankáči bez tetuvačiek, nažehluvačiek, farby vo vlasoch a kovových blbostí po ksichte.

Majo: Deti už nie sme, to je hádam jasné, ale zároveň dúfam, že sme ešte nevyrástli, lebo človek by mal rás celý život.

Andrej: Nepoviem ti, či a v čo sme vyrástli, ale pokiaž rastie duch a srdce ostáva mladé, je všetko ako má by. A ešte kým ti chutí nutela.