Metric – Fantasies

Redakce, 7.6.2009, 12:27

metric-fantasies.jpg Kanadské kvarteto Metric je v podstatě velmi zajímavá kapela. Jejich exotické složení v čele s blonďatou zpěvačkou Emily Haines, která původně pochází z Indie a jejíž otec je známý kanadský básník, a britským kytaristou James Shawem, jenž je spoluvlastník jednoho z největších komplexů studií v Kanadě a uznávaný producent, naznačuje samo o sobě dost exkluzivní hudební zážitek. Ti, kdo Metric znají, pravděpodobně alespoň tuší, co mám na mysli, a ostatní, kdo se s nimi prozatím nesetkali, by možná právě teď měli.

Od vydání alba „Live It Out“ v roce 2005 roste popularita sympatické čtveřice po celém světě raketovou rychlostí a tento expandující trend má potvrdit a pokud možno ještě rozšířit zbrusu nová nahrávka „Fantasies“. Ta v sobě, jak je u Metric již zvykem, znovu zručně míchá řízné indie-rockové kytarové vyhrávky, elegantní hlas a v neposlední řadě díky všudypřítomnému syntetizátoru také elektroniku.

„Fantasies“ tedy nabízí jako obvykle všechny staré a pro hudbu Metric tolik charakteristické přísady, ovšem rozdíl na nové nahrávce je ve způsobu, jakým jsou do sebe tyto prvky smixovány. Silné experimentální choutky měla kapela vždycky, poněkud netradiční struktury skladeb byly a opět jsou na denním pořádku a tak je potřeba se na hudební úlety především blonďaté slavice v popředí trochu připravit. Ono totiž i přesto, že Metric oplývají silnými kytarovými vyhrávkami, jenž jsou v naprosté většině případů nedílnou součástí skladeb, je alfou i omegou celé skupiny právě charismatická Haines. Ta se svým hlasem a zmiňovanou elektronickou krabičkou vytváří obrovskou plejádu tónů, hučení, pípání a ostatních pazvuků, které jsou cítit z každé minuty desky a nutno podotknout, že je to jedině dobře. Způsob, jakým s ní nakládá je i díky své netradičnosti velmi inteligentní a a už má v písních hlavní slovo rockový kytarový riff nebo tajemné dunění, je vždy použita tak, aby perfektně ladila s celkovým konceptem a především nezaměnitelným vokálem.

Důraz kladený na finální podobu a co nejsilnější atmosféru má kromě tíženého výsledku za následek i to, že „Fantasies“ neoplývá žádným opravdu výrazným instrumentálním výkonem. Ano, každá sebemenší vibrace má na albu přesné místo, každičký tón je přesně tam, kde by měl být, nikde není vůbec nic zbytečně, ale kvůli tomu se s postupným poslechem vytrácí počáteční nadšení a náboj. Album ztrácí svůj potenciál a společně s posluchačem pomalu upadá do malého mikrospánku, který se s časem opětovně a stále častěji vrací.

Vnadná čtvrtina Metric letos exceluje a posouvá na „Fantasies“ své hudební nadání do míst, na kterých bychom jí před čtyřmi lety jen těžko hledali. Zbylé trio muzikantů však díky jejím extázím poněkud ztrácí a kapela alespoň na první pohled začíná působit jako one-(wo)man show, což je rozhodně převeliká škoda. Každopádně, tak či tak, fantazie je v konečném součtu příjemná deska a ti, kdo si libují ve více než pár akordech, budou jistě souhlasit.

Metric – Fantasies

Hodnocení: 7/10

Vyšlo: 14. 4. 2009
Label: Last Gang Records

Tracklist:

01. Help, I’m Alive
02. Sick Muse
03. Satellite Mind
04. Twilight Galaxy
05. Gold Guns Girls
06. Gimme Sympathy
07. Collect Call
08. Front Row
09. Blindness
10. Stadium Love

Související články
Komentáře