The Used Lies For The Liars
Když nějakou kapelu po vnitřních sporech konečně opustí opovrhovaný a neoblíbený člen, který podle jejích vlastních slov brzdí vývoj a komplikuje tvorbu, čekali byste, že poté, co se tak stane, ta dotyčná parta natočí jinou lepší, desku. The Used po společném rozhodnutí vyhodili před nahráváním nového alba problémového bubeníka Brandena Steineckerta, vypůjčili si do studia chlapíka z Good Charlotte a po celkové změně nálady v kapele se dalo jen stěí očekávat, s čím kapela vyrukuje.
Pravděpodobně nejvýraznější změnou, můžeme říct, že k lepšímu, je nálada celé nahrávky. Většina skladeb se pohybuje na rozmezí rychlého a pomalého tempa, jednotlivé názvy ani texty nejsou příliš pozitivní, což v celkovém dojmu působí dost melancholicky. Přidáme-li také základní stavební faktor The Used, frontmana Berta McCrackena, který se svým by úplně nedokonalým, především u těch pomalých částí, ale za to pěkně uhrančivým hlasem pohybujícím se na pomezí mezi zpěvem a řevem, dostaneme vcelku líbivou kombinaci tónů a melodií, které do sebe krásně zapadají.
Instrumentální projevy jsou po dobu necelých čtyřiceti minut na stejné úrovni. U žádné ze skladeb nijak výrazně nevyčnívají, což je na jednu stranu dobře, protože celý poslech působí dojmem kompaktnosti, na stranu druhou chybí nějaký výraznější um pěknější kytarové sólo nebo vyhrávka, basová linka, cokoliv. Tyto nedostatky se ovšem kapela vynasnažila zastínit kopou nejrůznějších efektů nebo houkáním, vzdechy, plácáním, kopáním, smyčci či oblíbeným piánem. A musím říct, že úspěšně. Když už vám totiž třeba taková malá melodie složená jen ze zvuků lidského těla nebo plechovky nejde moc přes uši, musíte se alespoň poklonit před notnou dávkou originality.
Lies For The Liars není díky těmto někdy lehce přehlédnutelným chvilkám rozhodně album na jeden večer, vyaduje čas a trpělivost v objevování nových momentů možná až příliš. A hledám kdekoliv a snažím se najít v ní to něco, co jí i přes svou barevnost chybí, nemůžu se ani odstupem času dopátrat. Spíše naopak, stále více se oddaluje a znechucuje. The Used se nepodařilo dostat na desku jejich náladu, nedokázali ji dát duši, která by ve vás vyvolávala pocity shodné s těmi, které do ní vloili jednotliví kapelníci. Namísto toho působí chladně, až se někdy zdá, že se vám sebe sama snaží vnutit. Důkazem toho budi i dvě ne zrovna povedené milostné balady nebo absolutně nesmyslná půl minutová instrumentálka o ničem. Ruku na srdce, trpět dvě minuty ticha kvůli kousku nasamplovaného beatu na závěr celé desky, to je krok vedle.
Názory na novinku The Used se bezmezně lií, někteří jsou touto deskou nadšeni a při poslechu si div nevycukají hlavu. Druzí naopak ohrnou nos nad dalším zbytečným albem, které jsou ke slyšení všude jinde. Sice nabízí některé pěkné a nápadité momenty, těžko spočitatelné na prstech jedné ruky, ale i přesto je Lies For The Liars v mém konečném dojmu pouze lehce nadprůměrná deska průměrné kapely.
The Used Lies For The Liars
Hodnocení: 6/10
Label: Reprise
Vyšlo: 22. 5. 2007
Tracklist:
01. The Ripper
02. Pretty Handsome Awkward
03. The Bird And The Worm
04. Earthquake
05. Hospital
06. Paralyzed
07. With Me Tonight
08. Wake the Dead
09. Find a Way
10. Liar Liar (Burn In Hell)
11. Smother Me (hidden track Queso)