Třetí ročník Kokr festu ve znamení pohody
Na začátku června se konal dlouho očekávaný třetí ročník pražského punk-rockového dýchánku – Kokr festu. Nebylo by proto od věci si připomenout tuto akci, která v klubu Modrá Vopice představila kapely z Čech, Moravy i zahraničí.
Celou akci, konající se 9. června, krátce po poledni odstartovali naděje české scény praáci Hustler State následovaní My First Date, dalšími zástupci naší metropole. Překvapili mě především prvně jmenovaní se svým pohodovým, výrazně Blink-182 připomínajícím, pop-punkem. Přestože jsem měl tu čest slyšet tuhle mladou kapelu hrát poprvé, tak mě hned přesvědčili, že jednou se od nich můžeme dočkat zajímavých věcí. Jako další se představili Criminal Colection, kteří přijeli až z dalekého Vsetína. U jejich vystoupení se bohužel poprvé výrazně projevil nadupaný harmonogram festivalu, poskytující kapelám jen omezený čas, což bylo v tomto případě docela škoda.
Před druhou hodinou odpolední už ovšem byli nachystaní představit se publiku další zástupci z Moravy Punkhart. Ti se evidentně v českých zemích těí velké oblibě a celý den mě nepřestával udivovat počet nositelů triček s jejich logem (ne, že bych nebyl jedním z nich). Během jejich setu se navíc pod pódiem shromádilo asi nejvíc lidi za celý den. Je jen škoda, že jejich energický kamarádský punk-rock moc nerozpohyboval přihlíející osazenstvo.
Dalším výraznější kapelou, na kterou jsem se těil byli 5th April, kteří převzali otěe zábavy po pop-punkerech z Orangecap a NSOS. Aprílové mají na naší malé scéně už docela slušnou pověst a tak se pod pódiem opět sešel velký počet příznivců. Zpěvák Luděk jako obvykle předvedl skvělý výkon alespoň na 150 procent a za podpory zbytku kapely ze sebe vyřval, co mohl. Tahle kapela prostě nepřestane bavit ani po x-té.
Spousta lidí dola evidentně především kvůli výše zmiňovaným 5th April. Když dohráli nastal totiž docela nečekaný exodus návštěvníků. Navíc doli bagety, což bylo nemilé, vzhledem k faktu, že jsem za celý den nic nejedl. Celý set Anyway jsem tím pádem probloudil po okolí hledaje jakousi čínskou restauraci. Nutno podotknout, že neúspěšně. Nezbývalo tedy než doplnit energii lahodným zlatavým mokem a vychutnat si vystoupení Peshaty a Suffer, kapel, které se přijeli představit od jihočeských rybníků.
Největší překvapení večera mělo ovšem teprve přijít. Němečtí Green Frog Feet na svých studiových nahrávkách znějí jako lehce nadprůměrná pop-punková grupa, a tak jsem byl docela zvědavý co předvedou na živo. Přestože kapele chyběl kytarista, kterého zdrželi studijní povinnosti doma v Německu, byl jsem mile překvapen. Hned od začátku si získali publikum, pomocí kterého se dočkali i pivního občerstvení. Stěejní část setu byla věnovaná skladbám z nejnovějšího alba 11 ways to kill your idols ! a je třeba uznat, že takhle znějí daleko líp než na desce. Kvalitní zvuk byl navíc doprovázen pohodovým přístupem kapely k publiku a pod pódiem se objevila i několikačlenná skupina pogujících fanoušků. Nakonec jsem rád, že se pořadatelé rozhodli pozvat zrovna tuhle kapelu, předvedla jednoznačně nejlepší vystoupení celého dne.
Posledním vystupujícím byli Red Lights Flash, které by bylo možné přirovnat například k politickým punk-rockerům z Anti-Flag, na jejich labelu A-F Records tito Rakuané vydali své zatím poslední album. Přestože mi jsou Red Lights Flash hudebně blií než kapela, která hrála před nimi, tak musím konstatovat, že jejich vystoupení postrádalo tu energii a náboj, jimi se mohlo chlubit právě to předcházející. V každém případě jsem si jejich set uil i přes stoupající společenskou únavu a mám jednoznačně v plánu pořídit si jejich placku, hned jak vyjde (na Kokr fest si odskočili ze studia kde právě nahrávají svůj další studiový výtvor).
Jak tedy zhodnotit Kokr fest jako takový? Rozhodně jako velice povedenou akci. Počasí se vydařilo, měl jsem možnost vidět spoustu skvělých i nadějných kapel, známých lidí a přátel. To vše ve spojení s pohodovým popíjením pivka a stolním fotbálkem. Dokáu si představit jen málo lepších scénářů na příjemně strávené sobotní odpoledne. V neposlední řadě je potřeba poděkovat i fanouškům našeho webu, kteří mě několikrát potěšili skandovaným pokřikem ipunk rocks (oni vědí o koho jde).